Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
aktualizováno: 24.03.2016 13:18:00 

Vítejte na stránkách- MO ČRS  DOLNÍ BOUSOV

Kroužek

 

Rybářský kroužek

 

ZÁKLADNÍ POJMY

 

AERÁTOR – zařízení k provzdušnění vody

ASIMILACE – tvorba organických látek z látek anorganických ( FOTOSYNTÉZA )

BENTOS – organismy žijící na dně nebo na předmětech potopených pod vodou

EUTROFNÍ RYBNÍK - rybník s vysokým obsahem živin ve vodě

FYTOPLANKTON – drobné rostlinné mikroorganismy vznášející se vodě ( ŘASY )

KOMOROVÁNÍ – přezimování rybí obsádky

ZOOPLANKTON – drobné živočišné mikroorganismy vznášející se ve vodě ( BUCHANKA ,

VÍŘNÍK, PERLOOČKO )

 

 

 

OZNAČOVÁNÍ RYB

 

K označování ryb se používá velké počáteční písmeno názvu ryby a index, který udává stáří ryby. U kapra je možné uvést následující posloupnou řadu.

 

Kj - kapří jikra

K0 - váčkoví plůdek - plůdek od vykulení do přechodu na vnější výživu ( v období kdy

tráví žloutkový váček )

Kk - odkrmený plůdek - v období vnější (exogenní) výživy do stáří 30 dnů

Kr - rychlený plůdek - plůdek ve stáří 31 - 90 dnů, zpravidla lovený do 15.7.

K1 - plůdek - má za sebou vegetační období, ne však starší než 1 rok ( stáří 3 - 12

měsíců )

K2 - násada - má za sebou dvě vegetační období, ne však starší než 2 roky

Kt - tržní kapr - ( užívá se i Kv - vážný kapr )

Kgen - generační kapr - slouží k reprodukci ryb

RYBNÍKY

 

Charakteristika:

= je vypustitelná, uměle vybudovaná vodní nádrž, sloužící převážně k chovu ryb

- udržují vodu v krajině a jsou důležitým krajinotvorným prvkem

- spojují se do soustav – ( uspořádání: kaskádovité, vějířovité,….. )

 

Základní dělení:

1) podle chované ryby:

 

KAPROVÉ R.

- v nižších polohách, velmi úrodné, vyšší teplota vody

PSTRUHOVÉ R.

- ve vyšších polohách, chladná voda, méně úrodné, podmínkou je dostatek kyslíku

 

2) podle způsobu napájení vodou:

 

NEBESKÉ R.

- nemají stálý přítok vody, jsou závislé na dešťové vodě

- musí mít kompaktní, nepropustné dno

- jsou velmi úrodné

- v letních měsících trpí velkým nedostatkem kyslíku, v zimě velmi promrzají

- velmi rychle zarůstají vodním porostem

- používají se k chovu kapří násady

PRAMENITÉ R.

- jsou napájeny vodou z pramene

- méně úrodné, voda obsahuje mnoho nežádoucích látek

- slouží k chovu lososovitých ryb

PRŮTOČNÉ R.

- přes rybník protéká potok → dochází k odplavování živin z rybníka→ budují se

obvodové stoky

- rybníky o větší výměře

NÁHONNÉ R.

- voda se do rybníka přivádí náhonem z řeky náhon se dá regulovat

- nejvýhodnější, používají se k chovu všech věkových kategorií kapra

- často se používají jako „komory“

 

3) podle hospodářského charakteru:

 

PLŮDKOVÉ R.

- výměra několik ha

- musí být v dobrém technickém stavu ( především dobrá regulace přítoku vody →

náhodné, obtoková stoka )

- průměrná hloubka 80 cm v lovišti 150 – 200 cm → přezimování ryb

- slouží k chovu plůdku K1

VÝTAŽNÍKY

- různé druhy rybníků

- slouží k chovu násady K2

HLAVNÍ RYBNÍKY

- rybníky střední a velké rozlohy

- optimální hloubka je 100 cm v lovišti minimálně 200 cm

- slouží převážně k chovu tržních ryb Kt

- nasazují se na jeden rok ( jednohorkové ), na dva roky ( dvouhorkové )

 

4) další druhy rybníků:

 

KOMOROVÉ R.

- slouží k přezimování rybí násady

- v letním období slouží k chovu násad K2

- musí mít spolehlivý přítok vody, hloubku v lovišti minimálně 200 cm

MATEČNÍ R.

- slouží k přechování generačních ryb

- velmi úrodné, menší rozloha

SÁDKY

- malé nádrže sloužící k přechovávání ryb od výlovu do prodeje

 

Zařízení rybníků:

RYBNIČNÍ HRÁZ

- základní stavební prvek rybníka

- staví se ze stejnorodého, nepropustného materiálu ( jíl )

- nepropustnost se zvyšuje vytvoření jádra z kvalitního nepropustného materiálu

 

VYPOUŠTĚCÍ ZAŘÍZENÍ

a) čapový uzávěr

- používal se u starých rybníků, dnes se nepoužívá

- čap → špunt který zapadá do vypouštěcí roury

- špatná regulace odtoku

b) lopatový uzávěr

- deska která je přitlačována na ústí vypouštěcí roury tlakem vody

- vyrábí se z litiny, vytahuje se pomocí táhla nebo řetězu, lze kombinovat s požerákem

- špatná regulace odtoku

c) požerák

- nejpoužívanější

- těleso požeráku se vyrábí z dřeva, plechu, betonu

- mohou odebírat vodu jek z hladiny tak ze dna rybníka

- výška hladiny se nastavuje pomocí DLUŽÍ → dřevěná prkna

- staví se mnoha provedení ( otevřený, uzavřený, jednoduchý, dvojitý )

d) stavidla

- slouží k udržení stálé hladiny vody na rybníce, řece, potoku

- jako vypouštěcí zařízení se používají obtížně

 

BEZPEČNOSTNÍ PŘELIVY

- slouží bezpečnému odvedení nadměrného příbytku vody v rybníce

- bývají opatřeny česlovou stěnou → mříž

 

LOVIŠTĚ

- zřizujeme v nejnižším místě rybníka přímo u výpusti

- slouží k shromažďování ryb při výlovu

- na 100 kg ryb by mělo být cca 1m3 vody v lovišti

- obdélníkový tvar

 

KÁDIŠTĚ

- buduje se podél loviště u nejpřístupnější strany

- vybetonovaná plocha sloužící k umístění kádí, váhy, přebírky, mechanického keseru

při výlovu

 

PŘÍTOKOVÁ STOKA

- napájí rybník vodou, hlavní zdroj vody

 

HLAVNÍ STOKA

- protéká středem rybníka, ústí do ní stoky vedlejší → dokonalé odvodnění dna rybníka

- usnadňuje shromažďování ryb v lovišti

 

OBVODOVÁ STOKA

- slouží k regulaci průtoku vody rybníkem → opatřena stavidlem

- je budována v těsné blízkosti obvodu rybníka

 

péče o rybníky:

ZIMOVÁNÍ

a) úplné – celí rybník se nechá vypuštěný přes zimní období

b) částečné – okraje rybníka se nechají vypuštěné --//--

- mráz naruší spodní vrstvu bahna → která rozpraská→do bahna se dostane kyslík

- dojde ke zničení parazitů, nemocí a nežádoucích porostů

LETNĚNÍ

- také částečné nebo úplné

- rybník se nechá na suchu během letního období

- lepší účinky než zimování

- dno zarůstá měkkou vegetací→ zelené hnoj., z které se při napuštění tvoří potravu ryb

( zooplankton, fytoplankton )

HNOJENÍ

- zvyšování živin v rybníce → vytváření podmínek pro tvorbu rybí potravy

- nejpoužívanější chlévský hnůj, kompost 5-8 t / ha

VÁPNĚNÍ

- a) hnojivé → mletý vápenec

- b) dezinfekční → častější, zničení parazitů, nemocí,….

- způsoby vápnění → na dno, na led, do přítoku, na vodu

 

 

ANATOMIE RYB

 

hlavní části rybího těla

HLAVA

TRUP

OCAS

PLOUTVE

 

HLAVA

ústní otvor ( ústa ):

- centrum chuti → chuťové pohárky = ryby mají chuť

koncová - mají převážně ryby, které se živí pohyblivou potravou → dravci =

štika o., candát o.

svrchní - mají ryby ,které přijímají potravu z hladiny → perlín o., ostrucha křiv.

spodní - mají ryby, které sbírají organismy ze dna, často jsou výsuvná → kapr o.,

cejn v.

na konci hlavy - jeseter malý, vyza velká

vousky

- jsou hmatovým a chuťovým orgánem ryby

- počet různý podle druhu ryby ( kapr o. 4, sumec v. 6, mník j. 1, sumeček a. 8, piskoř p. 10 )

nozdry

- orgán čichu

oko

- reaguje na světelné podměty, barevné rozlišení jako u člověka

- je bez víček

mozek

- mozek má 4 části ( přední mozek, mezimozek, střední mozek, mozeček, + prodlužená mícha )

- každá část má svoji funkci

žábry

- slouží k dýchání ryb ( ryby mají čtyři páry funkčních žeberních oblouků )

- v žábrách dochází k okysličování krve

- žábry jsou chráněny skřelemi

- u kaprovitých ryb jsou na pátém páru žaberních oblouků umístěny požerákové zuby

- žeberní tyčinky slouží k zachycování planktonu ( tolstolobik )

požerákové zuby

- u kaprovitých ryb

- slouží k drcení potravy

 

TRUP

- celé rybí tělo je pokryto slizem

sliz

- snižuje tření, ochrana před parazity, plísněmi a nepříznivými vlastnostmi vody

- vise slizu produkují ryby z hladkou kůží

kůže

- skládá se z pokožky a škáry

pokožka - obsahuje slizové kanálky, jednovrstvá

škára - obsahuje pigmentové, tukové, nervové buňky

- vyrůstají z ní šupiny

šupiny - lze podle nich určit stáří ryby

- dorůstají

- chrání rybu před otěrem tlakem vody

- narůstají rybě chvíli po vykulení

- ryby která šupiny nemají vůbec ( sumec v., vranka o., sumeček a., mihule p. )

- lipan p. má šupiny v řadách

svalstvo

- nejvíce svaloviny je na hřbetní části rybího těla

postranní čára

- základní smyslový orgán

- funguje jako radar → zachycuje vlnění

- ryba vnímá překážky a pohyb kolem sebe

- štika ji používá v poslední fázi lovu kdy má kořist mimo zorný úhel

trávicí soustava

- ústa → hltan → žábry ( žaberní paličky ) → jícen → střevo * u dravých ryb žaludek * →

( kaprovité ryby žaludek nemají ) → řitní otvor

- trávení je závislé na teplotě vody

- kapr plně přijímá potravu při teplotě 14°C

- potrava ryb se dělí na dvě skupiny

a) přirozená – zooplankton, fytoplankton, drobné rybky, pentos, vodní rostliny

b) uměle dodávaná – obiloviny, luštěniny, granulované krmné směsi

ledviny, slinivka, játra

- podobná funkce jako u člověka

srdce

- prochází jím neokysličená krev

- má jednu komoru a jednu předsíň 1 + 1

- je vejmi malé

plynový měchýř

- slouží k vyrovnání vnitřního tlaku v těle ryby a k výškovému pohybu ve vodním sloupci

- zásoba kyslíku

jednoduchý - lososovité ryby, mník j.

dvojitý - kaprovité ryby

zcela chybí – vranka o.→ poskakuje po dně

statoakustický orgán

- orgán sluchu

- ryby nemají střední u vnitřní ucho

kostra

- kostra lebky → páteř ( obratle ) → žebra → mezimasní kůstky → podpůrné kosti

rozmnožování

- u nás jsou ryby převážně odděleného pohlaví

- samec → mlíčák

- samice → jikernačka

ploutve

- mají určitý počet kostěných paprsků

- párové → prsní P, břišní V( nemá úhoř )

- nepárové → hřbetní D ( muže být párová ), řitní A, ocasní C, tuková T ( nemá kostěné paprsky )

 

 

 

TOPlist